Máme už to za ta dlouhá léta tak vžité, že když se nám nedostává peněz, uvažujeme o návštěvě banky a nějakou nejednou i navštívíme. Protože máme takovou představu, že jsou to právě banky, jež od movitých lidí peníze přebírají, spravují jim je a vydělávají si na živobytí tím, že tyto prostředky půjčují potřebným.
Jenže ono to tak zase až tak docela nefunguje. Jistě, banky mají a půjčují peníze a tím se živí, jenže aby se uživily a nekrachovaly kvůli potenciálním neplatičům, kladou si i podmínky, jež musí být žadateli splněny, aby bylo možno peníze přiklepnout. A požadavky bank jsou vlastně poměrně logické – chtějí, aby měli žadatelé dostatečné příjmy, aby měli líbivé daňové přiznání, aby postrádali záznamy v registrech dlužníků. Tedy aby už na první pohled působili solidním dojmem lidí, kteří dostojí svým závazkům.
Ovšem co má dělat někdo, kdo má příjmy jen zanedbatelné, kdo se nemůže chlubit ani zaplacenými daněmi, ani registry bez poskvrnky? Ten se snad ani nemusí na banky obracet. Tyto jsou totiž neoblomné a sliby ani pláč na ně nezaberou. Tomu, kdo jim nevyhovuje, nepůjčí, ani kdyby se před nimi plazil po kolenou a zoufale si rval vlasy z hlavy.
Ovšem naštěstí nikdy není tak zle. Protože třeba americká hypotéka nebankovní je něčím, co může pomoci i žadatelům, kteří nejsou bankám po chuti. A leckdo si tak může nechat zprostředkovat právě takovouto pomoc.
Aby zde uspěl, musí mít člověk nějakou nemovitost, kterou by mohl dát poskytovateli do zástavy. Čímž jsou tu nahrazeny obvyklé bankovní požadavky na vysoké příjmy žadatelů. Díky garanci v podobě nemovitosti se nikdo zase až tak nestará o to, kolik žadatel vydělává, ani o to, jak vypadá jeho registr dlužníků, pokud to pochopitelně není na škodu v otázce budoucího splácení.
Člověk tu tak získá bez poplatků předem potřebné peníze rychle a jistě, může je použít na cokoliv a později i hodně dlouho a po troškách splácet. A proč této příležitosti nevyužít, že?