Blog

Aby mohlo dojít k zapnutí několika spotřebičů současně, nebo aby v případě rozsvícení v mísnosti jste nepotřebovali disponovat dlouhou rukou, jakou měla Saxana v jednom oblíbeném televizním seriálu, je důležitá adekvátní elektroinstalace. V případě stavby nebo rekonstrukce domu je podstatné vše řešit s projektantem. Avšak i v rámci nové elektroinstalace je zapotřebí svěřit tuto práci do rukou odborníka.

Prvořadé je dodržení normy

Zejména zásadní je adekvátní umístění zásuvky a vypínače v koupelně. V tomto prostoru je dle normy i z bezpečnostního hlediska možné umístění mimo umývací prostor, jenž je tzv. pruhem stěny v šířce umyvadla a stoupá tak od podlahy až k samotnému stropu nad umyvadlem i pod ním. Obdobná pravidla se týkají i kuchyňského prostoru. A to konkrétně okolí kuchyňského dřezu. Dle normy je stanoveno rozmístění zásuvek, což je nutné dodržet. Někdy to však může být svízel. Nicméně dodržení stanovených pravidel se vztahuje i na zásuvky ve venkovním prostoru, jako jsou například zásuvky pro sekačku, pilu apod. Pro exteriér jsou ideální zásuvky mající ochranný kryt. Tím je tak eliminace vniknutí vody v rámci deště, ale také prevence proti znečištění od prachu.

Pozor na prodlužovačky

Mnozí na tuto pomoc spoléhají. Ale! Převážně jsou prodlužovačky řešeny na deset ampér a okolo 2300 wattů. V případě zapojení spotřebičů a zařízení s vysokým výkonem je způsobeno přetížení prodlužovacího přívodu. Nikdy by nemělo dojít k napojení prodlužovaček na sebe a do nich poté se snažit zapojit více přístrojů současně. Zde už je hrozba rizika úrazu elektrickým proudem.

Bezpečnost na prvním místě

Asi snad každý ví, že na vypínače a zásuvky se nesmí nikdy sahat mokrou rukou. V případě malých dětí v domácnosti je zapotřebí chránit a zabezpečit zásuvky speciálním bezpečnostním krytem neboli pojistkou.

Chyby aneb čeho se vyvarovat

Špatné umístění zásuvek a tím tak jejich nedostupnost, nebo je horší přístup k nim. Mnoho zásuvek je nevyužitých, neboť se nacházejí za nábytkem. Nedostatečný počet zásuvek v domácnosti. Nadměrné přetížení obvodu a tím je tak riziko, že vypadne jistič.

Závěrem

V každé domácnosti jsou zásuvky a vypínače. Jsou součástí každého prostoru nejen v rámci bydlení. Nachází se v interiéru i v exteriéru. Jedná se sice o nenápadné doplňky, které však plní důležitý úkol. Dnes jsou k dostání i ve velmi zajímavém designovém provedení. Lze i barevně sladit s danou místností. Zkrátka je důležité zvolit to, co vás zaujme a líbí se vám

Aby mohlo dojít k zapnutí několika spotřebičů současně, nebo aby v případě rozsvícení v mísnosti jste nepotřebovali disponovat dlouhou rukou, jakou měla Saxana v jednom oblíbeném televizním seriálu, je důležitá adekvátní elektroinstalace. V případě stavby nebo rekonstrukce domu je podstatné vše řešit s projektantem. Avšak i v rámci nové elektroinstalace je zapotřebí svěřit tuto práci do rukou odborníka.

Prvořadé je dodržení normy

Zejména zásadní je adekvátní umístění zásuvky a vypínače v koupelně. V tomto prostoru je dle normy i z bezpečnostního hlediska možné umístění mimo umývací prostor, jenž je tzv. pruhem stěny v šířce umyvadla a stoupá tak od podlahy až k samotnému stropu nad umyvadlem i pod ním. Obdobná pravidla se týkají i kuchyňského prostoru. A to konkrétně okolí kuchyňského dřezu. Dle normy je stanoveno rozmístění zásuvek, což je nutné dodržet. Někdy to však může být svízel. Nicméně dodržení stanovených pravidel se vztahuje i na zásuvky ve venkovním prostoru, jako jsou například zásuvky pro sekačku, pilu apod. Pro exteriér jsou ideální zásuvky mající ochranný kryt. Tím je tak eliminace vniknutí vody v rámci deště, ale také prevence proti znečištění od prachu.

Pozor na prodlužovačky

Mnozí na tuto pomoc spoléhají. Ale! Převážně jsou prodlužovačky řešeny na deset ampér a okolo 2300 wattů. V případě zapojení spotřebičů a zařízení s vysokým výkonem je způsobeno přetížení prodlužovacího přívodu. Nikdy by nemělo dojít k napojení prodlužovaček na sebe a do nich poté se snažit zapojit více přístrojů současně. Zde už je hrozba rizika úrazu elektrickým proudem.

Bezpečnost na prvním místě

Asi snad každý ví, že na vypínače a zásuvky se nesmí nikdy sahat mokrou rukou. V případě malých dětí v domácnosti je zapotřebí chránit a zabezpečit zásuvky speciálním bezpečnostním krytem neboli pojistkou.

Chyby aneb čeho se vyvarovat

Špatné umístění zásuvek a tím tak jejich nedostupnost, nebo je horší přístup k nim. Mnoho zásuvek je nevyužitých, neboť se nacházejí za nábytkem. Nedostatečný počet zásuvek v domácnosti. Nadměrné přetížení obvodu a tím je tak riziko, že vypadne jistič.

Závěrem

V každé domácnosti jsou zásuvky a vypínače. Jsou součástí každého prostoru nejen v rámci bydlení. Nachází se v interiéru i v exteriéru. Jedná se sice o nenápadné doplňky, které však plní důležitý úkol. Dnes jsou k dostání i ve velmi zajímavém designovém provedení. Lze i barevně sladit s danou místností. Zkrátka je důležité zvolit to, co vás zaujme a líbí se vám

Aby mohlo dojít k zapnutí několika spotřebičů současně, nebo aby v případě rozsvícení v mísnosti jste nepotřebovali disponovat dlouhou rukou, jakou měla Saxana v jednom oblíbeném televizním seriálu, je důležitá adekvátní elektroinstalace. V případě stavby nebo rekonstrukce domu je podstatné vše řešit s projektantem. Avšak i v rámci nové elektroinstalace je zapotřebí svěřit tuto práci do rukou odborníka.

Prvořadé je dodržení normy

Zejména zásadní je adekvátní umístění zásuvky a vypínače v koupelně. V tomto prostoru je dle normy i z bezpečnostního hlediska možné umístění mimo umývací prostor, jenž je tzv. pruhem stěny v šířce umyvadla a stoupá tak od podlahy až k samotnému stropu nad umyvadlem i pod ním. Obdobná pravidla se týkají i kuchyňského prostoru. A to konkrétně okolí kuchyňského dřezu. Dle normy je stanoveno rozmístění zásuvek, což je nutné dodržet. Někdy to však může být svízel. Nicméně dodržení stanovených pravidel se vztahuje i na zásuvky ve venkovním prostoru, jako jsou například zásuvky pro sekačku, pilu apod. Pro exteriér jsou ideální zásuvky mající ochranný kryt. Tím je tak eliminace vniknutí vody v rámci deště, ale také prevence proti znečištění od prachu.

Pozor na prodlužovačky

Mnozí na tuto pomoc spoléhají. Ale! Převážně jsou prodlužovačky řešeny na deset ampér a okolo 2300 wattů. V případě zapojení spotřebičů a zařízení s vysokým výkonem je způsobeno přetížení prodlužovacího přívodu. Nikdy by nemělo dojít k napojení prodlužovaček na sebe a do nich poté se snažit zapojit více přístrojů současně. Zde už je hrozba rizika úrazu elektrickým proudem.

Bezpečnost na prvním místě

Asi snad každý ví, že na vypínače a zásuvky se nesmí nikdy sahat mokrou rukou. V případě malých dětí v domácnosti je zapotřebí chránit a zabezpečit zásuvky speciálním bezpečnostním krytem neboli pojistkou.

Chyby aneb čeho se vyvarovat

Špatné umístění zásuvek a tím tak jejich nedostupnost, nebo je horší přístup k nim. Mnoho zásuvek je nevyužitých, neboť se nacházejí za nábytkem. Nedostatečný počet zásuvek v domácnosti. Nadměrné přetížení obvodu a tím je tak riziko, že vypadne jistič.

Závěrem

V každé domácnosti jsou zásuvky a vypínače. Jsou součástí každého prostoru nejen v rámci bydlení. Nachází se v interiéru i v exteriéru. Jedná se sice o nenápadné doplňky, které však plní důležitý úkol. Dnes jsou k dostání i ve velmi zajímavém designovém provedení. Lze i barevně sladit s danou místností. Zkrátka je důležité zvolit to, co vás zaujme a líbí se vám

Aby mohlo dojít k zapnutí několika spotřebičů současně, nebo aby v případě rozsvícení v mísnosti jste nepotřebovali disponovat dlouhou rukou, jakou měla Saxana v jednom oblíbeném televizním seriálu, je důležitá adekvátní elektroinstalace. V případě stavby nebo rekonstrukce domu je podstatné vše řešit s projektantem. Avšak i v rámci nové elektroinstalace je zapotřebí svěřit tuto práci do rukou odborníka.

Prvořadé je dodržení normy

Zejména zásadní je adekvátní umístění zásuvky a vypínače v koupelně. V tomto prostoru je dle normy i z bezpečnostního hlediska možné umístění mimo umývací prostor, jenž je tzv. pruhem stěny v šířce umyvadla a stoupá tak od podlahy až k samotnému stropu nad umyvadlem i pod ním. Obdobná pravidla se týkají i kuchyňského prostoru. A to konkrétně okolí kuchyňského dřezu. Dle normy je stanoveno rozmístění zásuvek, což je nutné dodržet. Někdy to však může být svízel. Nicméně dodržení stanovených pravidel se vztahuje i na zásuvky ve venkovním prostoru, jako jsou například zásuvky pro sekačku, pilu apod. Pro exteriér jsou ideální zásuvky mající ochranný kryt. Tím je tak eliminace vniknutí vody v rámci deště, ale také prevence proti znečištění od prachu.

Pozor na prodlužovačky

Mnozí na tuto pomoc spoléhají. Ale! Převážně jsou prodlužovačky řešeny na deset ampér a okolo 2300 wattů. V případě zapojení spotřebičů a zařízení s vysokým výkonem je způsobeno přetížení prodlužovacího přívodu. Nikdy by nemělo dojít k napojení prodlužovaček na sebe a do nich poté se snažit zapojit více přístrojů současně. Zde už je hrozba rizika úrazu elektrickým proudem.

Bezpečnost na prvním místě

Asi snad každý ví, že na vypínače a zásuvky se nesmí nikdy sahat mokrou rukou. V případě malých dětí v domácnosti je zapotřebí chránit a zabezpečit zásuvky speciálním bezpečnostním krytem neboli pojistkou.

Chyby aneb čeho se vyvarovat

Špatné umístění zásuvek a tím tak jejich nedostupnost, nebo je horší přístup k nim. Mnoho zásuvek je nevyužitých, neboť se nacházejí za nábytkem. Nedostatečný počet zásuvek v domácnosti. Nadměrné přetížení obvodu a tím je tak riziko, že vypadne jistič.

Závěrem

V každé domácnosti jsou zásuvky a vypínače. Jsou součástí každého prostoru nejen v rámci bydlení. Nachází se v interiéru i v exteriéru. Jedná se sice o nenápadné doplňky, které však plní důležitý úkol. Dnes jsou k dostání i ve velmi zajímavém designovém provedení. Lze i barevně sladit s danou místností. Zkrátka je důležité zvolit to, co vás zaujme a líbí se vám

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.

Provoz zvířecího útulku určitě není jednoduchou záležitostí. Je to navíc velice smutné povolání. Člověk si ochočil kdysi dávno zvíře, přizpůsobil ho svému životu tak, že už se bez člověka neobejde a pak ho s klidným svědomím opustí. Pochopitelně, že nejsou všechna zvířata v útulcích pouze proto, že je někdo prostě vyhodil z domova, protože je zvíře přestalo bavit. Jsou tu i takoví chlupáči, kteří o svého páníčka přišli. Třeba z důvodů úmrtí nebo těžkého onemocnění a dlouhodobé hospitalizace v nemocnici.   Jedním z míst, kde poskytují azyl opuštěným zvířatům, je i Útulek pro opuštěná zvířata v pražské Troji. Za jeden rok se tu vystřídá až tři tisíce psů a koček. Tento útulek spolupracuje s policií, hasiči, a dokonce i armádou.

–         Když se zvíře odchytí, dostane se do péče veterináře.
–         Ten zjistí, jestli zvíře netrpí nějakou chorobou.
–         Pak se začne hledat majitel.
Je docela povzbudivé, že přes šedesát procent zvířat se vrací do svého domova.Prostě se jen vydali špatnou cestou a zabloudili.

Potřebují domov

V útulku je provozní doba čtyřiadvacetihodinová. Běžně se stává, že někdo přiveze nalezené zvířátko třeba o půlnoci. Některá zvířátka jsou tu jen chvilku, ale některá tu stráví zbytek svého života. To jsou asi ty nejsmutnější případy. Pokud byste útulek (jakýkoliv, nejen ten v Troji) navštívili, určitě by vás ty pohledy vzaly za srdce. Zvláště u psů.
·        Někteří skáčou jako posedlí.
·        Někteří se třesou v koutku.
·         Ale většinou stojí, opřeni o mříže a jejich oči mluví za ně.

V útulku se sice nemají špatně, protože lidé, kteří se o ně starají, mají ke zvířatům kladný vztah. Dostávají potravu, ošetřovatelé s nimi chodí na procházku a určitě se jim věnují, jak jen je v jejich silách. Jenže tahle smečka je pro ně příliš veliká. Jim by docela stačilo láskyplné pohlazení od jednoho člověka, který by byl jen jejich.